ádro spolku se dalo dohromady již kolem roku 2007 v náměšťské ZUŠ – tehdy parta teenagerů, kteří měli chuť tvořit, měnit věci kolem sebe a vzbudit zájem veřejnosti o kulturní akce.
Jednoho dne jsme zabloudili na půdu staré budovy naší umělecké školy. A přišel nápad – vybudovat podkrovní ateliér. Stálo nás to spoustu energie a času (mimo jiné jsme uspořádali dvě aukce obrazů, jejichž výtěžek – asi 100.000 Kč – šel na výstavbu ateliéru). Za pomoci města a dalších podporovatelů jsme celou akci dotáhli do zdárného konce. Vznikl podkrovní ateliér.
Zásluhou našeho skvělého učitele a člověka akad. mal. Jana Marie Krejčího jsme o pár měsíců později získali dataprojektor a promítací plátno. Tak započaly Páteční večery – pravidelná promítání filmů, dokumentů a architektonických přednášek.
Nechtěli jsme si tyto skvělé akce nechat jen pro sebe a tak jsme ateliér otevřeli veřejnosti.
Jsme PRO|OKO.
Spolek lidí, kteří milují cestování.
Kulturu.
Umění.
Hudbu.
Svobodu.
Přátelskou atmosféru a příjemné prostředí.
A především život a dobré lidi kolem sebe.
Na jaře v roce 2013 nastal čas vyletět z hnízda ZUŠ, ateliér nechat mladším a osamostatnit se. Tehdy padlo rozhodnutí založit občanské sdružení. PRO|OKO oficiálně vniklo v březnu roku 2013. V červnu téhož roku jsme zorganizovali I. kulturní akci většího rozměru – Sochařské sympozium a architektonický workshop v otevřených prostorách za Starou radnicí.Nutně jsme ale potřebovali zázemí, kde bude možné naše akce dále pořádat. A tak jsme požádali město a dostali jsme možnost zabydlet se v nevyužívaných prostorách Špitálku. Budovy s bohatou historií a jedinečnou atmosférou. V říjnu roku 2013, po nezbytných úpravách, se tyto prostory staly naší milovanou klubovnou. Ta od samotného začátku okouzluje svou jedinečnou atmosférou drtivou většinu návštěvníků.Vlastní prostory, které jsme postupem času v rámci možností zvelebili (a máme v plánu v této blahorodé činnosti nadále pokračovat), nám otevřely netušené možnosti a tak postupem času začaly pořádané akce nabírat na obrátkách. Cestovatelské přednášky se staly nedílnou součástí našeho snažení a pravidelným bodem našeho programu.Od roku 2013 proběhlo ve Špitálku již více jak 60 cestovatelských přednášek, promítly se desítky dokumentů, uskutečnilo několik koncertů, divadelních představení, autorských čtění, workshopů a dalších podniků. Mimo jiné i animované dílny, kde vznikla znělka spolku (odkaz). Z větších akcí bychom mohli jmenovat pět ročníků týdenního Sochařského sympozia, pět ročníků několikadenního filmového festivalu KINO JEDE!, dva ročníky Vánočích trhů, Farmářské trhy, týdenní sochařské dílny a další akce, všechny otevřené široké veřejnosti. Vstupné bylo a vždy je dobrovolné.
Děláme vše čistě pro radost, s nadšením a odhodláním sobě vlastním.
Jak říká Bukowski „Svět patří těm, co se neposerou.“
Tak se nebojte, a přijďte mezi nás. Těšíme se na Vás!
PRO|OKO z.s.
S celou současnou posádkou našeho spolku se můžete seznámit zde:
-
Erik ŠugraPředseda
-
Barbora MasaříkováMístopředseda
-
Jakub MasaříkHostitel
-
Libor VaněkPracant
-
Věra MasaříkováMáma
-
Lukáš TomanKuželkář, čajovník
-
Forest TrenzFotograf
-
Markéta RybářováPokladník (zaříkávač psů)
-
Martin ŠtěpánekSrdcař
-
Denisa AnnováArchitektka
Erik Šugra
S obdivuhodným klidem a nezbytnou sklenkou Pálavy v ruce hasí technické průšvihy. Svou programátorskou diagnózu si nejlépe kompenzuje při cyklistických krasojízdách pod vlajkou Sokolistů.
Barbora Masaříková
Energická vizionářka, jejíž nápady dostávají do vínku nezaměnitelné ztvárnění i nadšení, které přirozeně strhává správné lidi kolem. Tmelení kolektivu je její parketa, ale nesnažte se jí obejmout.
Jakub Masařík
Jakub je příjemný, pozorný hostitel a společník, jehož průvodcovské dovednosti nejlépe vyniknou při romantických procházkách po okolí Náměště. Cestovatelský duch a objevitelská povaha ho ale vábí i na dobrodružné výpady do odlehlých exotických končin, obvykle po boku neméně odvážných společnic.
Libor Vaněk
Libor je muž činu. Zatímco ostatní borci hodinu hážou ramena, Libor za stejnou dobu bez okázalých gest naseká dřevo na celou zimu. Za mírnou a tichou povahou se ukrývá nezdolná touha po dobrodružství a adrenalinu, která ho vábí za divokou přírodou a na stěny skal.
Věra Masaříková
Velké srdce…
Velká náruč…
Velká voda…
.. jejímž charakteristickým rysem je neúnavná snaha o překonání rekordu v počtu návštěvníků miniaturního bytu na grandiózní snídaně.
Lukáš Toman
Vydej se za vůní trávy a čaje. Najdeš hodnýho čerta, který Tě zasvětí do tajů indiánské sauny a dalších přírodních rituálů.
Jednou ho potkáte v lese jak tiše sedí, naslouchá zpěvu ptáků a ševelení stromů, podruhé jako rozverného týpka, co vás strhne na bujarou jízdu divokým večírkem. Vyniká schopností zachytit správný okamžik a přetavit ho ve vzpomínku, kterou si za rámeček dáte, a nebo taky ne.
Markéty dětský sen bylo pracovat se zvířaty, učit je a pozorovat jejich chování. Myslela si, že cesta k tomu vede přes prvního psa, vystudování veteriny, prvního “vlastního” psa, pozitivku, pokusy o psí sporty, ale nakonec tou nejrychlejší cestou byla adopce hysteriéra Ciri, která se bála i vlastního stínu. Po předchozím psovi, který byl optimistický pohodář, to byla výzva a taky největší lekce v přijetí, klidu a sebepoznání.
Markétu baví řešit problémy, hledat řešení na míru týmům, neřeší jen nácvik konkrétních chování, ale i soužití se psem. Snaží se lidem předat jak se psi učí, jak vnímají svět, jak komunikují a jak jim vycházet vstříc, aby se jim s námi dobře žilo.
Myslí si, že žít ve světě lidí je často to nejtěžší, co po psech chceme a tak se jim to snaží ulehčit. S pochopením, soucitem a respektem k jejich potřebám. Ví, že práce se psem není něco, co se odehrává hodinu týdně na cvičáku, ale neustálá komunikace, zábava a hlavně spolupráce. Neustále se vzdělává a vždycky má po ruce tip na nový kurz nebo seminář. Protože ji baví informace nejen sbírat, ale taky se o ně dělit, založila projekt Psí nebojsové.
Momentálně absolvuje kurz Pro Dog Trainer, který se zaměřuje na práci se psem pomocí konceptů a her.
Ciri je pro ni parťák hlavně na výlety do přírody a největší radost jí udělá, když si řekne o pomoc a obávanou situaci můžou zvládnout spolu.
Martin Štěpánek
Taťka architekt, který neváhá odkrojit z rodinného koláče času, aby přiložil ruku ke společnému dílu. Do zlatého fondu Špitálkovských příhod se zapsal historkou o rybičce.
Denisa Annová
Byla hybnou silou při rozjezdu činnosti sdružení. Pro aktuální vytíženost v architektuře a hoteliérství se momentálně moc nezapojuje, ale její srdce stále bije pro PRO|OKO.
Vybrané akce pořádané spolkem PRO|OKO podporuje i město Náměšť nad Oslavou. Děkujeme.
